Stryj
Stryj Стрий | |
---|---|
Železniční stanice Stryj (po rekonstrukci, 2005) | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°15′22″ s. š., 23°51′1″ v. d. |
Nadmořská výška | 296 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2 |
Stát | Ukrajina Ukrajina |
Oblast | Lvovská |
Rajón | Stryjský |
Stryj | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 15,00 km² |
Počet obyvatel | 59 425 (2022) |
Hustota zalidnění | 3966 obyv./km² |
Etnické složení | Ukrajinci |
Správa | |
Starosta | Roman Šramovjat |
Oficiální web | stryi |
Adresa obecního úřadu | вул. Шевченка 71 82400 м. Стрий |
Telefonní předvolba | 3245 |
PSČ | 82419 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stryj (ukrajinsky Стрий, polsky Stryj) je město (do července 2020 město oblastního významu) v Haliči na západní Ukrajině, zhruba 60 km jižně od Lvova; patří do Lvovské oblasti a je centrem Stryjského rajónu. Městem protéká stejnojmenná řeka Stryj, pravý přítok Dněstru. V roce 2022 zde žilo téměř 60 000 obyvatel.
Historie
První zmínka o obci pochází z roku 1385, kdy zde již stál vodní hrad a rozšiřovalo se osídlení podhradí. V roce 1431 polský a litevský král Vladislav II. Jagello udělil Stryji městská práva. V 15. a 16. století byla Stryj vzkvétajícím obchodním a řemeslnickým městem. V letech 1569-1772 byla součástí Rusínského vojvodství s hlavním městem Lvovem a zemským sněmem v Sądowé Wiszni. V letech 1772–1918 tvořila součást Rakouské monarchie, korunní země Království Galicie a Lodomerie, opět s hlavním městem Lvov. V roce 1850 se město stalo sídlem okresu, v roce 1867 byl zřízen okresní soud, oba existovaly až do roku 1918.
V letech 1919–1939 bylo město součástí Polska a od roku 1921 patřilo pod Stanislavské vojvodství.
V průběhu sovětské okupace východního Polska v roce 1939 připadlo Sovětskému svazu. Po útoku na Sovětský svaz v roce 1941 město obsadila německá nacistická armáda a začala deportace židovských obyvatel do vyhlazovacích táborů. celkem bylo vyvražděno více než 4000 Židů. V roce 1954 byl odpovědný velitel zdejší nacistické jednotky Karl Klarmann odsouzen okresním soudem v Hamburku k pouhým čtyřem letům a šesti měsícům vězení.[1] Po válce byli němečtí váleční zajatci přesunuti do Stryje na nucené práce. Zajatecký tábor měl 232 členů a vlastní nemocnici.
V dubnu 1945 se město spolu s východními územími Polska stalo součástí Ukrajinské Sovětské socialistické republiky a po jeho rozpadu v roce 1991 se stalo součástí nezávislé Ukrajiny. Do 2. světové války sestávalo obyvatelstvo z přibližně rovnoměrného podílu Ukrajinců, Poláků a Židů, nyní zde žijí téměř výhradně Ukrajinci.
Doprava
Stryj je důležitým železničním uzlem: páteřní tratě odsud vycházejí ve směrech na Lvov, Ivano-Frankivsk a Čop, další potom na Drohobyč a Chodoriv. Projíždí tudy rychlík Budapešť-Moskva a vlaky spojující Zakarpatí s ostatními částmi Ukrajiny. Ve směru ze Lvova na Drohobyč byl zřízen kolejový triangl, který je využívaný zejména rekreačními vlaky směřujícími do podkarpatského letoviska Truskavec.
Památky
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie - římskokatolická trojlodní bazilika, přestavěná ve 2. polovině 19. století, zrušená v roce 1921, obnovená po roce 1991, později také jako sídlo obnovené římskokatolické diecéze, uměleckohistoricky cenná je jižní renesanční kaple
- Pravoslavný kostel Zvěstování Panny Marie, obnoven po roce 1991
- Radnice - novorenesanční stavba ze 3. třetiny 19. století
- Železniční nádraží – secesní stavba, obnovená roku 2005
- Muzeum regionální etnografie
- Muzeum Olgy Bačinské
Osobnosti
- Kazimierz Nowak (1897–1937) – polský cestovatel se zde narodil
- Stepan Bandera – ukrajinský nacionalista, studoval zde na ukrajinském gymnáziu; v roce 1992 mu odhalena první busta na Ukrajině.[2]
- Louis Begley (* 1933 Stryj) – americký spisovatel ukrajinského původu
Odkazy
Reference
- ↑ LG Hamburg, 16.3. 1954. In: Justiz und NS-Verbrechen. Sammlung deutscher Strafurteile wegen nationalsozialistischer Tötungsverbrechen 1945–1966, svazek XII, editoři Adelheid L Rüter-Ehlermann, H. H. Fuchs, C. F. Rüter. Amsterdam : University Press, 1974, č. 395, s. 305–322
- ↑ Історична довідка до міста Стрий [online]. Сайт Стрийської міської ради [cit. 2012-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-12. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stryj na Wikimedia Commons
- http://mystryiany.com.ua Archivováno 25. 8. 2011 na Wayback Machine. Stránky o kulturním vyžití města
- Stryj// Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich. — Warszawa : Filip Sulimierski i Władysław Walewski, 1890. — T. XI : Sochaczew — Szlubowska Wola.— S. 429—438
Lvovská oblast | ||
---|---|---|
Rajóny | ||
Města | Belz • Bibrka • Boryslav • Brody • Busk • Červonohrad • Dobromyl • Drohobyč • Dubljany • Hlyňany • Horodok • Kamjanka-Buzka • Chodoriv • Chyriv • Komarno • Javoriv • Lvov • Moršyn • Mostyska • Mykolajiv • Novojavorivsk • Novyj Kalyniv • Novyj Rozdil • Peremyšljany • Pustomyty • Radechiv • Rava-Ruska • Rudky • Sambir • Skole • Sokal • Sosnivka • Staryj Sambir • Stebnyk • Stryj • Sudova Vyšňa • Turka • Truskavec • Uhniv • Velyki Mosty • Vynnyky • Zoločiv • Žovkva • Žydačiv | |
Sídla městského typu | Boryňa • Brjuchovyči • Dašava • Dobrotvir • Dubljany • Hirnyk • Hnizdyčiv • Ivano-Frankove • Krakovec • Krasne • Kulykiv • Lopatyn • Maheriv • Medenyči • Nemyriv • Novi Strilyšča • Novyj Jaryčiv • Nyžankovyči • Olesko • Pidbuž • Pidkamiň • Pomorjany • Rozdil • Rudne • Schidnycja • Slavske • Stara Sil • Ščyrec • Šklo • Velykyj Ljubiň • Verchně Syňovydne • Zapytiv • Žuravno • Žvyrka | |
Bývalé rajóny | Brodský • Buský • Buzkokamjanský • Horodocký • Mostyský • Mykolajivský • Peremyšljanský • Pustomytský • Radechivský • Skolský • Sokalský • Starosambirský • Turský • Žovkevský • Žydačivský |