Sojuz T-6

Sojuz T-6

Údaje o lodi
COSPAR	1982-063A
Hmotnost	6850 kg^[1]
Údaje o letu
Volací znak	Памир (Pamir)
Členů posádky	3
Datum startu	24. června 1982 16:29 UTC
Kosmodrom	Bajkonur, SSSR
Nosná raketa	Sojuz-U
Délka letu	7 dní, 21 hodin a 50 minut
Datum přistání	2. července 1982 14:21 UTC
Navigace
Předchozí Sojuz T-5 Následující Sojuz T-7

Sojuz T-6 byla sovětská kosmická loď řady Sojuz, která v roce 1982 letěla k orbitální stanici Saljut 7. Na palubě lodi ke stanici přiletěli členové první sovětsko-francouzské posádky Vladimir Džanibekov, Alexandr Ivančenkov a Jean-Loup Chrétien.

Členové posádky Sojuzu T-6 pracovali na připravených experimentech na kosmické stanici a po týdnu úspěšně přistáli 2. července 1982 v Kazachstánu.

Posádka

Členové návštěvní posádky Saljutu 7

Vladimir Džanibekov (3), velitel, CPK
Alexandr Ivančenkov (2), palubní inženýr, RKK Eněrgija
Jean-Loup Chrétien (1), kosmonaut-výzkumník, CNES Francie

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka

Leonid Kizim, velitel
Vladimir Solovjov, palubní inženýr
Patrick Baudry, kosmonaut-výzkumník

Průběh letu

Start a spojení se stanicí

Start lodi proběhl 24. června 1982 v 16:29:48 UTC z kosmodromu Bajkonur v Kazašské SSR. Sojuz T-6 se dostal na oběžnou dráhu a po samostatném letu a několika úpravách dráhy se přiblížil ke kosmické stanici. Přibližovací manévr řídil palubní počítač Sojuzu, ve vzdálenosti 900 m od stanice kvůli problémům s automatickým naváděcím systémem převzal ruční řízení Džanibekov a úspěšně spojil Sojuz 25. června 1982 v 17:46 UTC se zadním spojovacím uzlem Saljutu 7.^[2]^[3] Po kontrole hermetičnosti spojení posádka přestoupila do stanice, kde se setkala se členy základní posádky Anatolijem Berezovojem a Valentinem Lebeděvem.^[2]

Experimenty

Pro misi Sojuz T-6 připravili vědci řadu experimentů:^[2]

Lékařské experimenty
- DS 1 – ultrazvukové měření rychlosti proudění krve do mozku
- ECHOGRAFIE – měření změn základních parametrů srdeční činnosti
- POSTURE – sledování změn orientace a polohy v důsledku vizuální stimulace při pohybu a v klidu
Biologické experimenty
- CYTOS 2 – sledování vlivu antibiotik na různé bakterie v podmínkách stavu beztíže
- BIOBLOC 5 – studium vlivu těžkých iontů kosmického záření na živé organizmy
Technologické experimenty ELMA (Elaboration de Materiaux dans l'Espace)
- tepelná kalibrace sovětské pece KRISTALL
- DIFFUSION – měření rychlosti rozpouštění tuhé slitiny ve vlastní tavenině
- výroba slitiny hliníku a iridia, tedy prvků, které se na Zemi nemísí
Astrofyzikální experimenty
- PIRAMIG – studium atmosféry, meziplanetární hmoty a slabých galaxií ve viditelném a blízkém infračerveném oboru
- PCN (Photographie du Ciel Nocturne) – snímkování světel noční oblohy
- SIRÉNE – registrace rentgenového záření galaktických a extragalaktických zdrojů
- zkoušky aparatury pro zvýšení rozlišovací schopnosti pozorování gama záření z kosmu

Přistání

Dne 1. července 1982 byl v rámci testů kosmické lodě Sojuz T-6 zkušebně zapálen na 69 s manévrovací motor, čímž došlo ke zvýšení oběžné dráhy orbitálního komplexu. Následujícího dne kosmonauti Džanibekov, Ivančenkov a Chrétien přestoupili na palubu Sojuzu, uzavřeli průlezy a po kontrole hermetičnosti oddělili v 11:04 UTC Sojuz od Saljutu 7. Po zahájení brzdícího manévru a odhození obytné a přístrojové sekce vstoupila loď ve výšce 100 km ve 13:57 UTC do atmosféry a bez problémů přistála 2. července 1982 ve 14:21:10 UTC na území Kazachstánu 65 km severovýchodně od města Arkalyk.^[2]^[3]

Odkazy

Reference

↑ VÍTEK, Antonín. 1982-063A - Sojuz-T 6 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40, rev. 2009-4-10 [cit. 2010-02-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d HOLUB, Aleš. Sojuz T-6 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2001-10-28 [cit. 2010-02-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Soyuz T-6 [online]. spacefacts.de, rev. 2009-6-18 [cit. 2010-02-03]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sojuz T-6 na Wikimedia Commons

Kosmické lodi Sojuz a jejich seznam

Sojuz-MS (2016– )	MS-01 • MS-02 • MS-03 • MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07 • MS-08 • MS-09 • MS-10 • MS-11 • MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15 • MS-16 • MS-17 • MS-18 • MS-19 • MS-20 • MS-21 • MS-22 • MS-23 • MS-24 • MS-25 • MS-26 (plánováno) • MS-27 (plánováno)

Sojuz-TMA-M (2010–2016)	TMA-01M • TMA-02M • TMA-03M • TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M • TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M • TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M • TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M • TMA-20M

Sojuz-TMA (2003–2011)	TMA-1 • TMA-2 • TMA-3 • TMA-4 • TMA-5 • TMA-6 • TMA-7 • TMA-8 • TMA-9 • TMA-10 • TMA-11 • TMA-12 • TMA-13 • TMA-14 • TMA-15 • TMA-16 • TMA-17 • TMA-18 • TMA-19 • TMA-20 • TMA-21 • TMA-22

Sojuz-TM (1986–2003)	TM-2 • TM-3 • TM-4 • TM-5 • TM-6 • TM-7 • TM-8 • TM-9 • TM-10 • TM-11 • TM-12 • TM-13 • TM-14 • TM-15 • TM-16 • TM-17 • TM-18 • TM-19 • TM-20 • TM-21 • TM-22 • TM-23 • TM-24 • TM-25 • TM-26 • TM-27 • TM-28 • TM-29 • TM-30 • TM-31 • TM-32 • TM-33 • TM-34

Sojuz-T (1976–1986)	T-2 • T-3 • T-4 • T-5 • T-6 • T-7 • T-8 • T-9 • T-10-1 • T-10 • T-11 • T-12 • T-13 • T-14 • T-15

Sojuz 7K-TM (1975–1976)	16 • 19 • 22

Sojuz 7K-T (1973–1981)	12 • 13 • 14 • 15 • 17 • 18a • 18 • 20 • 21 • 23 • 24 • 25 • 26 • 27 • 28 • 29 • 30 • 31 • 32 • 33 • 34 • 35 • 36 • 37 • 38 • 39 • 40

Sojuz 7K-OKS (1971)	10 • 11

Sojuz 7K-OK (1966–1971)	1 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9

Nepilotované	Kosmos 133 • Kosmos 140 • Kosmos 186 a Kosmos 188 • Kosmos 212 • Kosmos 213 • Kosmos 238 • Sojuz 2 • Kosmos 379 • Kosmos 396 • Kosmos 398 • Kosmos 434 • Kosmos 496 • Kosmos 573 • Kosmos 613 • Kosmos 638 • Kosmos 670 • Kosmos 672 • Kosmos 772 • Kosmos 869 • Kosmos 1001 • Kosmos 1074 • Sojuz 20 • Sojuz T-1 • Sojuz TM-1

Sojuz 7K-L1 (1966–1970)	viz program Zond