Otto Rutrle

Prof. PhDr. ThDr. Otto Rutrle
Narození5. března 1908
Dvůr Králové nad Labem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. listopadu 1976 (ve věku 68 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípedagog, spisovatel, duchovní, teolog, religionista a vysokoškolský učitel
Nábož. vyznáníCírkev československá husitská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otto Rutrle (5. března 1908 Dvůr Králové nad Labem – 21. listopadu 1976 Ostrava) byl český teolog, religionista, duchovní Církve československé husitské, mimořádný profesor Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké, po roce 1950 profesor a děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze.

Život

Studoval a maturitní zkoušku složil na gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem (1927). Téhož roku nastoupil do právě zřízeného bohosloveckého semináře CČS v Praze-Dejvicích. Po vysvěcení na kněze CČS (1929) působil krátce ve Slaném a pak jako farář v Nové Vsi pod Pleší. V roce 1932 vstoupil do manželství s Annou roz. Grohovou, 1935 se jim narodil syn Pavel.
Na akademický rok 1933/1934 byl Ústřední radou CČS vyslán ke studiu v Manchester College/Oxford, nato po šest let působil jako farář a středoškolský profesor náboženství v Praze na Malé Straně. Za války byl pomocným duchovním v Praze-Holešovicích a současně vyučoval v pololegálně provozované bohoslovecké koleji CČS, kde zastával i funkci spirituála tohoto zařízení. Státní bohoslovecké zkoušky složil roku 1939 na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké (HČEFB), když předtím (1935) získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy doktorát v oboru religionistiky. Doktorát teologie obhájil již v roce 1942 (disertační práce Základní problémy duchovní práce), legalizován mu však mohl být až 4. 7. 1945. Následně se stal suplentem praktické teologie a rok poté (1946) byl jmenován mimořádným profesorem na HČEFB; současně byl povolán na Bohosloveckou kolej Dr. Karla Farského do funkce jejího rektora.
Se založením samostatné Husovy československé bohoslovecké fakulty (1950) byl ustanoven vedoucím profesorem její katedry praktické teologie a předsedou Rady pro výchovu duchovních a kazatelů. V letech 19521954 zastával též funkci děkana. Po smrti Dr. Františka Kováře jej kandidovala určitá část duchovenstva CČS/H/ ve vyhledávacím řízení na patriarchu církve, nicméně k volbě se mu jako „politicky ne dosti spolehlivému“ nedostalo předběžného státního souhlasu. Vyčerpán náročnou prací a nepříznivými poměry odešel již roku 1961 vážně nemocný do invalidního důchodu. Ve svém ostravském ústraní zemřel 21. listopadu 1976.

Dílo

Knihy a skripta

  • Základní problémy duchovní péče (disertační práce). Praha 1940
  • Pomoc nejvzácnější / Příručka duchovní péče pro laické pracovníky církve československé. Praha 1945 (2. přepracované vydání 1948)
  • Ekumenické křesťanství v životě církve (I. a II. část). Praha 1948
  • Duchovenská služba v praxi křesťanských církví. Praha 1948
  • Vyznání víry (spolu se Zdeňkem Trtíkem). Praha 1949
  • Funkce Desatera v církvi. Praha 1951
  • Úvod do metodiky církevní práce v CČS. Praha 1952 (fakultní samizdat)
  • Patriarcha Dr. K. Farský – novodobý hlasatel Ježíše Krista (sborník). Praha 1952
  • Křesťanská služba slovem : theorie křesťanského hlásání (homiletika). Praha 1952
  • Úvod do církevního díla. Praha 1953 (pouze pro interní potřebu fakulty a církve)
  • Kapitoly z církevní praxe. Praha 1953 (dtto)
  • Vzhůru srdce / Výklad bohoslužby církve československé v duchu a v pravdě (spolu se Zdeňkem Trtíkem). Praha 1953
  • Liturgika, 2. díl. Praha 1954
  • Liturgika, 1. díl. Praha 1957

Články, eseje a studie

  • Byly publikovány pravidelně a ve velkém počtu především v dvouměsíčníku Náboženská revue církve československé s přílohami Svoboda svědomíJednota i v týdeníku Český zápas. K nejzávažnějším studiím otištěným v Náboženské revui (NR) po skončení jeho aktivní fakultní činnosti patří zejména tyto stati:
  • Církev v Božím plánu. NR r. 33 / 1961
  • Církev československá v poměru ke svým tradicím. NR r. 38 / 1966
  • Obnovení k misii. NR r. 40 / 1968
  • Společnost a církev v pohybu. Theologická revue (NR r. 42) / 1970.

Další aktivity

  • Významně zasahoval do duchovního života CČS(H) pravidelnými extenzními a příležitostnými odbornými přednáškami v náboženských obcích, na synodách a církevních teologických konferencích.
  • Ze skript a časopiseckých studií prof. Dr. O. Rutrleho pořídil přehledný sylabus prof. ThDr. Milan Salajka pod názvem Křesťanská víra a živá církev / Z duchovního a teologického odkazu prof. ThDr. PhDr. Otty Rutrleho. Praha: Náboženská obec CČSH-Staré Město, 2001

Odkazy

Literatura

  • 95. výročí narození Otty Rutrleho. Český zápas č. 10/2003, s. 6
  • BUTTA, Tomáš. Pohledy prof Rutrleho na evangelizaci a misii. Český zápas č. 25/1996, s. 3
  • HORSKÝ, Rudolf. Hlas bdělý, srdce hořící / K šedesátinám prof. dr. O. Rutrleho. Český zápas č. 9/1968, s. 3
  • JINDRA, Martin: Z milosti trpět pro Krista. Životní příběh faráře Církve československé (husitské) Václava Mikuleckého. Blahoslav ve spolupráci s NO CČSH v Praze 1 – Staré Město, Praha 2011.
  • JINDRA, Martin: Sáhnout si do ran tohoto světa. Perzekuce a rezistence Církve československé (husitské) v letech 1938–1945. ÚSTR – CČSH, Praha 2017, s. 698.
  • STRAŠÍKOVÁ, Blanka. Vzpomínka na profesora Ottu Rutrleho (3. 3. 1908 – 21. 11. 1976) bez nostalgie, s úctou, obdivem a láskou. Český zápas č. 12/2005, s. 1–2
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 66. 
  • JINDRA, Martin – SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 640, ISBN 978-80-7000-167-7.

Související články

Externí odkazy

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otto Rutrle
  • Otto Rutrle na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty
Předchůdce:
František M. Hník
19521954
Otto Rutrle
Nástupce:
Zdeněk Trtík
Autoritní data Editovat na Wikidatech