Normála

Normála daného n−1 dimenzionálního podprostoru v n-dimenzionálním prostoru je přímka kolmá na daný podprostor. Vektor určující směr normály se nazývá normálový vektor. V rovinném případě je to vektor kolmý na přímku, v prostorovém případě je to vektor kolmý na rovinu.

Obecněji lze v jednotlivých bodech určovat i normály jiných spojitých n−1 rozměrných útvarů – tzv. nadploch. Například v rovině ke křivkám nebo v prostoru k plochám. Normála je pak normálou tečného podprostoru v daném bodě a určuje orientaci nadplochy.

Lze také určovat normály k útvarům nižší dimenze, např. k prostorové křivce. V takovém případě však normála není určena jednoznačně. Všechny normály v daném bodě pak tvoří normálový prostor, např. v případě prostorové křivky tvoří všechny normály normálovou rovinu.

Normála plochy

Normála k ploše v bodě je shodná s normálou k rovině tečné k dané ploše ve stejném bodě.

Je-li rovina dána rovnicí a x + b y + c z + d = 0 {\displaystyle ax+by+cz+d=0} , potom je její normálový vektor n roven ( a , b , c ) {\displaystyle (a,b,c)} .

Je-li příslušně hladká plocha dána rovnicemi

x = x ( r , s ) , {\displaystyle x=x(r,s),\,}
y = y ( r , s ) , {\displaystyle y=y(r,s),\,}
z = z ( r , s ) , {\displaystyle z=z(r,s),\,}

potom je vektor normály až na znaménko udán jako

n = r r × r s = | x r , y r , z r x s , y s , z s e 1 , e 2 , e 3 | , {\displaystyle \mathbf {n} ={\frac {\partial \mathbf {r} }{\partial r}}\times {\frac {\partial \mathbf {r} }{\partial s}}=\left|{\begin{matrix}{\frac {\partial x}{\partial r}},&{\frac {\partial y}{\partial r}},&{\frac {\partial z}{\partial r}}\\{\frac {\partial x}{\partial s}},&{\frac {\partial y}{\partial s}},&{\frac {\partial z}{\partial s}}\\\mathbf {e} _{1},&\mathbf {e} _{2},&\mathbf {e} _{3}\end{matrix}}\right|,}

což má přímé zobecnění v n-rozměrném prostoru:

n = | x 1 p 1 , , x n p 1 , , x 1 p n 1 , , x n p n 1 e 1 , , e n | , {\displaystyle \mathbf {n} =\left|{\begin{matrix}{\frac {\partial x_{1}}{\partial p_{1}}},&\dots ,&{\frac {\partial x_{n}}{\partial p_{1}}}\\\dots ,&\dots ,&\dots \\{\frac {\partial x_{1}}{\partial p_{n-1}}},&\dots ,&{\frac {\partial x_{n}}{\partial p_{n-1}}}\\\mathbf {e} _{1},&\dots ,&\mathbf {e} _{n}\end{matrix}}\right|,}

kde p 1 , , p n 1 {\displaystyle p_{1},\dots ,p_{n-1}} jsou parametry plochy.

Je-li plocha dána jako množina bodů ( x , y , z ) {\displaystyle (x,y,z)} splňujících rovnici : F ( x , y , z ) = 0 {\displaystyle F(x,y,z)=0} , potom určíme vektor normály až na znaménko jako gradient F:

n = F ( x , y , z ) {\displaystyle \mathbf {n} =\nabla F(x,y,z)} .

Normála křivky

Všechny přímky, které prochází daným bodem křivky r = r ( s ) {\displaystyle \mathbf {r} =\mathbf {r} (s)} , kde s {\displaystyle s} je oblouk křivky, a jsou kolmé na tečný vektor t {\displaystyle \mathbf {t} } v tomto bodě, se označují jako normály křivky v daném bodě.


Hlavní (první) normálou křivky se nazývá přímka, která je její normálou v daném bodě a jejíž směr je určen vektorem d t d s {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} \mathbf {t} }{\mathrm {d} s}}} .

Jednotkový vektor n {\displaystyle \mathbf {n} } , který má stejný směr jako vektor d t d s {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} \mathbf {t} }{\mathrm {d} s}}} , se nazývá jednotkový vektor hlavní (první) normály. Hlavní normála je definována pokud v daném bodě křivky platí d 2 t d s 2 0 {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} ^{2}\mathbf {t} }{\mathrm {d} s^{2}}}\neq 0} .

Jednotkový vektor hlavní normály lze pomocí Frenetových vzorců vyjádřit jako

n = 1 k 1 d t d s = 1 k 1 d 2 r d s 2 {\displaystyle \mathbf {n} ={\frac {1}{k_{1}}}{\frac {\mathrm {d} \mathbf {t} }{\mathrm {d} s}}={\frac {1}{k_{1}}}{\frac {\mathrm {d} ^{2}\mathbf {r} }{\mathrm {d} s^{2}}}} ,

kde k 1 {\displaystyle k_{1}} je tzv. první křivost.


Vektory t {\displaystyle \mathbf {t} } a n {\displaystyle \mathbf {n} } jsou vzájemně kolmé, tzn. t n = 0 {\displaystyle \mathbf {t} \cdot \mathbf {n} =0} .


Pokud parametrem křivky není její oblouk s {\displaystyle s} , ale obecný parametr t {\displaystyle t} , tzn. křivka je dána rovnicí r = r ( t ) {\displaystyle \mathbf {r} =\mathbf {r} (t)} , pak je jednotkový normálový vektor n {\displaystyle \mathbf {n} } dán vztahem

n = d 2 r d t 2 c + d r d t d c d t ( d 2 r d t 2 c + d r d t d c d t ) ( d 2 r d t 2 c + d r d t d c d t ) {\displaystyle \mathbf {n} ={\frac {{\frac {\mathrm {d} ^{2}\mathbf {r} }{\mathrm {d} t^{2}}}c+{\frac {\mathrm {d} \mathbf {r} }{\mathrm {d} t}}{\frac {\mathrm {d} c}{\mathrm {d} t}}}{\sqrt {\left({\frac {\mathrm {d} ^{2}\mathbf {r} }{\mathrm {d} t^{2}}}c+{\frac {\mathrm {d} \mathbf {r} }{\mathrm {d} t}}{\frac {\mathrm {d} c}{\mathrm {d} t}}\right)\cdot \left({\frac {\mathrm {d} ^{2}\mathbf {r} }{\mathrm {d} t^{2}}}c+{\frac {\mathrm {d} \mathbf {r} }{\mathrm {d} t}}{\frac {\mathrm {d} c}{\mathrm {d} t}}\right)}}}} ,

kde c = 1 d r d t d r d t = 1 d s d t {\displaystyle c={\frac {1}{\sqrt {{\frac {\mathrm {d} \mathbf {r} }{\mathrm {d} t}}\cdot {\frac {\mathrm {d} \mathbf {r} }{\mathrm {d} t}}}}}={\frac {1}{\frac {\mathrm {d} s}{\mathrm {d} t}}}} pokud platí d 2 r d t 2 0 {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} ^{2}\mathbf {r} }{\mathrm {d} t^{2}}}\neq 0} a d 2 r d t 2 c + d r d t d c d t 0 {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} ^{2}\mathbf {r} }{\mathrm {d} t^{2}}}c+{\frac {\mathrm {d} \mathbf {r} }{\mathrm {d} t}}{\frac {\mathrm {d} c}{\mathrm {d} t}}\neq 0} .

Související články

  • Průvodní trojhran
  • Frenetovy vzorce
  • Binormála
  • Tečna


Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech