Měřitelný kardinál

Měřitelný kardinál je matematický pojem z oblasti teorie množin (kardinální aritmetiky). Patří mezi velké kardinály.

Definice

Řekneme, že kardinální číslo κ {\displaystyle \kappa } je měřitelné, je-li nespočetné a existuje-li na κ {\displaystyle \kappa } netriviální κ {\displaystyle \kappa } -úplný ultrafiltr, tj. ultrafiltr uzavřený na průniky méně než κ {\displaystyle \kappa } množin.

Vlastnosti

Měřitelný ultrafiltr

Každý netriviální κ {\displaystyle \kappa } -úplný ultrafiltr U {\displaystyle {\mathcal {U}}} na κ {\displaystyle \kappa } definuje κ < {\displaystyle \,\kappa ^{<}} -aditivní (tj. takovou, že míra sjednocení méně než κ {\displaystyle \kappa } množin míry 0 je množina míry 0) dvouhodnotovou míru předpisem μ ( X ) = 1 {\displaystyle \mu (X)=1} pro X U {\displaystyle X\in {\mathcal {U}}} a μ ( X ) = 0 {\displaystyle \mu (X)=0} jinak. Obráceně každá taková míra definuje (inverzní formulí) nějaký netriviální κ {\displaystyle \kappa } -úplný ultrafiltr na κ {\displaystyle \kappa } . Proto se někdy měřitelný kardinál definuje jako takový kardinál κ {\displaystyle \kappa } , na němž existuje κ < {\displaystyle \,\kappa ^{<}} -aditivní dvouhodnotová míra.

Z důvodů naznačených v předchozím odstavci se netriviální κ {\displaystyle \kappa } -úplný ultrafiltr na nespočetném kardinálu κ {\displaystyle \kappa } nazývá měřitelný ultrafiltr na κ {\displaystyle \kappa } nebo jen míra na κ {\displaystyle \kappa } .

Základní, jednoduše dokazatelnou a často užívanou vlastností měřitelného kardinálu je jeho uniformita.

Měřitelný kardinál

Každý měřitelný kardinál je Ramseyův a tedy nedosažitelný.

Stanislaw Ulam dokázal roku 1930 ve své práci Zur Masstheorie in der allgemeinen Mengenlehre, že pokud je κ {\displaystyle \kappa } nejmenší nespočetný kardinál takový, že na něm existuje 1 {\displaystyle \aleph _{1}} -úplný ultrafiltr, pak κ {\displaystyle \kappa } je měřitelný kardinál.

Pravděpodobně nejužitečnější metodu prokazování vlastností měřitelného kardinálu objevil počátkem 60. let 20. století Alfréd Tarski. Tato metoda spočívá v zavedení lineárního uspořádání na množině κ κ {\displaystyle \,\kappa ^{\kappa }} všech funkcí z κ {\displaystyle \kappa } do κ {\displaystyle \kappa } pro měřitelný kardinál κ {\displaystyle \kappa } takto: Nechť U {\displaystyle {\mathcal {U}}} je měřitelný ultrafiltr na κ {\displaystyle \kappa } . Pro funkce f , g κ κ {\displaystyle f,g\in \kappa ^{\kappa }} definujeme

  • f < U g {\displaystyle f<^{\mathcal {U}}g} právě když { x κ ; f ( x ) < g ( x ) } U {\displaystyle \{x\in \kappa ;f(x)<g(x)\}\in {\mathcal {U}}}
  • f = U g {\displaystyle f=^{\mathcal {U}}g} právě když { x κ ; f ( x ) = g ( x ) } U {\displaystyle \{x\in \kappa ;f(x)=g(x)\}\in {\mathcal {U}}}
  • f U g {\displaystyle f\leq ^{\mathcal {U}}g} právě když f < U g {\displaystyle f<^{\mathcal {U}}g} nebo f = U g {\displaystyle f=^{\mathcal {U}}g}
  • k a {\displaystyle \,k_{a}} , kde a κ {\displaystyle a\in \kappa } , je taková funkce, která splňuje k a ( x ) = a {\displaystyle \,k_{a}(x)=a} pro všechna x κ {\displaystyle \,x\in \kappa }
  • funkce f je první za konstantami, je-li k a < U f {\displaystyle k_{a}<^{\mathcal {U}}f} pro všechna a κ {\displaystyle a\in \kappa } a kdykoli g < U f {\displaystyle g<^{\mathcal {U}}f} , pak g = U k a {\displaystyle g=^{\mathcal {U}}k_{a}} pro nějaké a κ {\displaystyle a\in \kappa }

Tarski pak dokázal následující větu: Je-li κ {\displaystyle \kappa } měřitelný kardinál, pak na κ {\displaystyle \kappa } existuje měřitelný ultrafiltr U {\displaystyle {\mathcal {U}}} takový, že identita na κ {\displaystyle \kappa } (fce i d ( x ) {\displaystyle \,id(x)} , že i d ( x ) = x {\displaystyle \,id(x)=x} pro x κ {\displaystyle x\in \kappa } ) je první za konstantami.

Volbou takovéhoto měřitelného ultrafiltru lze pak například dokázat, že před každým měřitelným kardinálem κ {\displaystyle \kappa } leží právě κ {\displaystyle \kappa } nedosažitelných kardinálů.

Související články