Ludvík I. Portugalský

Ludvík I.
král Portugalska a Algarve
Portrét
Doba vlády11. listopad 1861 – 19. říjen 1889
Narození31. říjen 1838
Cascais, Portugalsko
Úmrtí19. říjen 1889 (50 let)
Praça do Comércio, Portugalsko
PředchůdcePetr V.
NástupceKarel I.
ManželkaMarie Pia Savojská
PotomciKarel I.
Alfonso
DynastieBraganza-Sasko-Koburg-Gotha
OtecFerdinand II.
MatkaMarie II.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík I. Portugalský (31. říjen 183819. říjen 1889, Lisabon; celým jménem Luís Filipe Maria Fernando Pedro de Alcântara António Miguel Rafael Gabriel Gonzaga Xavier Francisco de Assis João Augusto Júlio Valfando de Saxe-Coburgo-Gotha e Bragança), zvaný Dobrý nebo Populární byl v letech 18611889 králem Portugalska. Pocházel z dynastie Braganza-Sasko-Koburk-Gotha.

Život

Původ a mládí

Ludvík se narodil jako druhý syn z jedenácti dětí portugalské královny Marie II. a jejího manžela Ferdinanda II. Podobně jako ostatním dětem královského páru se mu dostalo vynikajícího vzdělání, byl nadaným básníkem a chtěl se věnovat vědě. Neměl žádné politické ambice, což se však změnilo, když jeho starší bratr, portugalský král Petr V. roku 1861 zemřel.

Král

Petr V. v roce 1861 podnikl cestu po Portugalsku, zasaženém epidemií horečnaté nemoci; král a dva jeho mladší bratři, infant Jan a infant Ferdinand, během cesty onemocněli. Nejdříve – 6. listopadu – zemřel Ferdinand, o pět dní později, 11. listopadu, ho následoval sám král ve a šest týdnů po něm, 27. prosince, podlehl nemoci i třetí bratr Jan.

Protože se Pedro V. po smrti své předčasně zesnulé manželky Stefanie znovu neoženil a neměl potomků, na trůn po něm nastoupil jeho následník, mladší bratr Ludvík.

Ludvíkovo panování je charakterizováno sérií změn vlád, tvořených buď liberály nebo konzervativci. Portugalsko v té době ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, především s Británií, zaostávalo po stránce stability, ekonomiky, edukace, technického vývoje aj. Co se týče zahraničních záležitostí, roku 1875 v důsledku belgických aktivit pozbylo Portugalsko území dnešní Angoly a Mosambikem.

Ludvík byl ovšem především člověk oddaný vědě. Jeho největším zájmem byla oceánografie. Velkou část svého majetku věnoval na financování výzkumných lodí určených k poznávání bohatství živočišných druhů světových oceánů. Byl iniciátorem vzniku jednoho z prvních světových akvárií v Lisabonu, jež bylo otevřeno i veřejnosti (byla v něm umístěna i desetimetrová krakatice). Byl jediným portugalským králem, který velel válečné lodi. Jeho vášeň pro lodě a moře vyústila v založení Muzea námořnictví v Lisabonu. Svou vášeň pro vědy a nové poznatky přenesl i na své dva syny.

Manželství, potomci

6. října roku 1862 se oženil s italskou princeznou Marií Piou Savojskou (1847–1911), dcerou italského krále Viktora Emanuela II. a jeho manželky Adelheid Rakouské. Z manželství se narodili dva synové:

Tituly a vyznamenání

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Ludvíka I. Portugalského.

Tituly

  • 18381861: Jeho královský výsost Luís, vévoda z Porto
  • 18611889: Jeho nejvěrnější Veličenstvo Ludvík, král Portugalska a Algarve

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss z Ebersdorfu
 
 
 
 
 
 
Karolína Ernestýna z Erbach-Schönbergu
 
 
Ferdinand II. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Ignác Koháry de Csábrág et Szitnya
 
 
Ferenc Josef Koháry de Csábrág
 
 
 
 
 
 
Marie Anna von Cavriani
 
 
Maria Antonia Koháry de Csábrág
 
 
 
 
 
 
Jiří Kristián Valdštejnsko-Wartenberský
 
 
Marie Antonie z Waldstein-Wartenbergu
 
 
 
 
 
 
Alžběta Ulfeldtská
 
Ludvík I. Portugalský
 
 
 
 
 
Petr III. Portugalský
 
 
Jan VI. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Marie I. Portugalská
 
 
Petr I. Brazilský
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Šarlota Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 
 
Marie II. Portugalská
 
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
František I. Rakouský
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luís I of Portugal na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík I. Portugalský na Wikimedia Commons
  • http://thepeerage.com/p11099.htm#i110983
  • https://web.archive.org/web/20140117214421/http://www.igrejabranca.ru/articles/luis.htm
Portugalští králové
Burgundská dynastie
(1139–1383)
Avizové
(1385–1580)
Habsburkové
(1581–1640)
Braganzové
(1640–1853)
Braganza-Koburg
(1853–1910)
Petr V. • Ludvík I. • Karel I.Manuel II.
diskutabilní nebo sporní panovníci jsou kurzívou
Sasko-Kobursko-Gothajští princové
Praotec
1. generace
2. generace
Vévodové
Koháryové
Belgie
3. generace
Spojené království
Portugalsko
Koháryové
Belgie
4. generace
Spojené království
Portugalsko
  • Král Karel I.
  • Infant Afonso
  • Koháryové
    Bulharsko
  • Car Boris III.
  • Princ Kiril
  • Belgie
    5. generace
    Spojené království
    Vévodové
  • Dědičný princ Johann Leopold
  • Princ Hubertus
  • Princ Friedrich Josias
  • Portugalsko
  • Princ Luís Filipe
  • Král Manuel II.
  • Koháryové
  • Princ Rainer
  • Princ Philipp
  • Bulharsko
    Belgie
    6. generace
    Vévodové
    • Princ Andreas
    Koháryové
    Bulharsko
    Belgie
    7. generace
    Vévodové
    nikdo
    Koháryové
    nikdo
    Bulharsko
    Belgie
    *Před 11. únorem 1826 titulován jako princ Sasko-Kobursko-Saalfeldský
    Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha
    1. generace
    2. generace
  • Carlos I.
  • Infant Afonso, vévoda z Porta
  • 3. generace
  • Luís Filipe, královský princ portugalský
  • Infantka Maria Ana
  • Manuel II.
  • Maria Pia (nelegitimní)
  • Rod Sasko-Koburg-Braganza nebyl v bývalém Portugalském království uznáván a panovníci po Marii II. a Ferdinandovi II. byli oficiálně i nadále členy rodu Braganza.
    Autoritní data Editovat na Wikidatech