Josef Cukr

Pater
Josef Cukr SJ
řeholní kněz
Josef Cukr 21. dubna 2007 v Bohosudově na pouti vikariátů litoměřické diecéze.
Josef Cukr 21. dubna 2007 v Bohosudově
na pouti vikariátů litoměřické diecéze.
Církevřímskokatolická
ZnakZnak
Zasvěcený život
Institutjezuité
Osobní údaje
Datum narození3. ledna 1917
Místo narozeníBoršice,
Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí26. června 2014
(ve věku 97 let)
Místo úmrtíVelehrad, ČeskoČesko Česko
Povolánířímskokatolický duchovní
Řády a oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (1999)
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Cukr SJ (3. ledna 1917 Boršice – 26. června 2014 Velehrad) byl český římskokatolický kněz, jezuita, člen protinacistického odboje a politický vězeň nacismu a komunismu.

Život

Za druhé světové války se účastnil odposlouchávání porad gestapáckých agentů ve špatně zajištěném bytě a předávání získaných informací odboji. Od 22. července 1944, ještě jako scholastik,[1] byl zatčen a po brutálních výsleších, při nichž přišel o velkou část zubů, byl vězněn v Terezíně a na Pankráci. V květnu 1945 se podílel na pražském povstání. Po válce studoval na Heythrop College v Anglii a poté se vrátil do Československa. V roce 1950 byl nejprve v rámci akce K internován v koncentračním klášteře v Bohosudově a poté přiřazen k PTP. V roce 1953 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen za údajnou velezradu a špionáž k 11 letům vězení. Nejprve byl vězněn na Mírově, posléze musel pracovat v koncentračních táborech u uranových dolů na Jáchymovsku. Propuštěn byl v roce 1960. Dne 24. září 1968 byl litoměřickým biskupem Štěpánem Trochtou, který se vrátil z komunistického vězení, s okamžitou platností ustanoven administrátorem farního úřadu v Bohosudově a excurrendo farního úřadu v Krupce, okres Teplice.

Po sametové revoluci obnovil poutní místo Bohosudov. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy I. třídy.

Ocenění

V roce 2013 mu byla udělena Cena Václava Bendy.[2]

Odkazy

Reference

  1. LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 8. 
  2. Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2013 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • Acta curiae litomericensis 6/1968, Litoměřice 1968, str. 7.
  • Miloš Doležal: Proti zlému krompáč a lopata, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2006, ISBN 80-7195-005-X (str. 54–69)
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 24. 

Externí odkazy

  • Osoba Josef Cukr ve Wikicitátech
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Cukr
  • Josef Cukr na www.jesuit.cz
  • Josef Cukr na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  • Zemřel jezuita Josef Cukr
  • Zemřel jezuita P. Josef Cukr na webu litoměřického biskupství
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech