Gustav Friedrich
| Gustav Friedrich | |
|---|---|
 Gustav Friedrich na portrétu Jana Nepomuka Langhanse | |
| Narození | 4. června 1871 Poděbrady, Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. listopadu 1943 (ve věku 72 let) Praha, Protektorát Čechy a Morava  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | archivář, pedagog, historik a učitel |
| Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1935–1936) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gustav Friedrich (4. června 1871 v Poděbradech[1] – 19. listopadu 1943 v Praze) byl český archivář, historik, pedagog a editor. Studoval u Jaroslava Golla a Josefa Emlera, který ho především směroval k studiu pomocných věd historických, absolvoval Institut für Österreichische Geschichtsforschung. Stal se profesorem na filozofické fakultě UK a ředitelem Státní archivní školy. Zakladatel edice Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae s edičním plánem vydat písemnosti českých dějin do roku 1310, připravil edici desek dvorských. Je autor německých slovníků, příruček pro diplomatiku a chronologii. V roce 1920 byl členem komise, která byla Revolučním národním shromážděním pověřena vytvořením státních symbolů vznikajícího státu a jejíž návrhy byly začleněny do textu ústavy Republiky československé platné od 29. února 1920. Gustav Friedrich v této komisi především navrhl znak Podkarpatské Rusi, který je v ukrajinské Zakarpatské oblasti oficiálně stále užíván.
Dílo
- Učebná kniha paleografie latinské, 1898
- Rukověť křesťanské chronologie, Praha 1934. Jedná se o přehled základů chronologie a příručku pro převod historických způsobů datování na současný způsob. Příručka nahrazovala starší Emlerovu Rukověť chronologie křesťanské zvláště české z roku 1876.[2] Friedrichova příručka se používala dlouhá desetiletí a roku 1997 ji vydalo nakladatelství Paseka v reprintu.[3] Nové, obsáhlejší zpracování tématu vydala Marie Bláhová v roce 2001 pod názvem Historická chronologie.
Literatura
- HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha: Libri, 2000. 830 s. ISBN 80-7277-023-3. Kapitola Friedrich Gustav, s. 185.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Friedrich na Wikimedia Commons 
Autor Gustav Friedrich ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Friedrich
| Rektoři Univerzity Karlovy | |
|---|---|
| 1882–1920 (česká Karlo-Ferdinandova univerzita) | 1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý |
| od 1920 (Univerzita Karlova) | 1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková |
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
