Gustav Friedrich

Gustav Friedrich
Gustav Friedrich na portrétu Jana Nepomuka Langhanse
Gustav Friedrich na portrétu Jana Nepomuka Langhanse
Narození4. června 1871
Poděbrady, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. listopadu 1943 (ve věku 72 let)
Praha, Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníarchivář, pedagog, historik a učitel
ZaměstnavatelFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1935–1936)
PodpisGustav Friedrich – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na hřbitově Malvazinky v Praze

Gustav Friedrich (4. června 1871 v Poděbradech[1]19. listopadu 1943 v Praze) byl český archivář, historik, pedagog a editor. Studoval u Jaroslava Golla a Josefa Emlera, který ho především směroval k studiu pomocných věd historických, absolvoval Institut für Österreichische Geschichtsforschung. Stal se profesorem na filozofické fakultě UK a ředitelem Státní archivní školy. Zakladatel edice Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae s edičním plánem vydat písemnosti českých dějin do roku 1310, připravil edici desek dvorských. Je autor německých slovníků, příruček pro diplomatiku a chronologii. V roce 1920 byl členem komise, která byla Revolučním národním shromážděním pověřena vytvořením státních symbolů vznikajícího státu a jejíž návrhy byly začleněny do textu ústavy Republiky československé platné od 29. února 1920. Gustav Friedrich v této komisi především navrhl znak Podkarpatské Rusi, který je v ukrajinské Zakarpatské oblasti oficiálně stále užíván.

Dílo

  • Učebná kniha paleografie latinské, 1898
  • Rukověť křesťanské chronologie, Praha 1934. Jedná se o přehled základů chronologie a příručku pro převod historických způsobů datování na současný způsob. Příručka nahrazovala starší Emlerovu Rukověť chronologie křesťanské zvláště české z roku 1876.[2] Friedrichova příručka se používala dlouhá desetiletí a roku 1997 ji vydalo nakladatelství Paseka v reprintu.[3] Nové, obsáhlejší zpracování tématu vydala Marie Bláhová v roce 2001 pod názvem Historická chronologie.

Literatura

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Poděbrady
  2. http://www.vhu.cz/book/emler-josef-rukovet-chronologie-krestanske-zvlaste-ceske/
  3. Friedrich, Gustav. Rukověť křesťanské chronologie 2.vyd. Praha, Paseka, 1997. ISBN 80-7185-118-3.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Friedrich na Wikimedia Commons
  • Autor Gustav Friedrich ve Wikizdrojích
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Friedrich
Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)
1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý
od 1920 (Univerzita Karlova)
1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech