František Panuška
Pater Prof. ThDr. František Panuška CSsR | |
---|---|
řeholní kněz | |
František Panuška jako člen profesorského sboru CMBF (jarní semestr, cca 1954-1956) | |
Církev | římskokatolická |
Znak | |
Zasvěcený život | |
Institut | ředemptoristé |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1933 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 15. listopad 1909 |
Místo narození | Prostějov, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 11. února 1992 (ve věku 82 let) |
Místo úmrtí | Svatá Hora u Příbrami, Československo Československo |
Povolání | římskokatolický duchovní |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Panuška (15. listopadu 1909 Prostějov[1] – 11. února 1992 Svatá Hora u Příbrami) byl český katolický kněz, člen Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (Redemptoristé), vysokoškolský pedagog, teolog a filosof.
Život
V letech 1922–1924 absolvoval státní klasické gymnázium v Hlučíně a dále pak soukromé gymnázium redemptoristů v Libějovicích u Netolic v letech 1924–1927, které bylo bez maturity. Vysokoškolské vzdělání získal na řádovém bohosloveckém učilišti redemptoristů v Obořišti v letech 1928–1934. V té době se stal členem kongregace Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele. Kněžské svěcení přijal v roce 1933. Poté byl ustanoven jako profesor na řádovém bohosloveckém učilišti redemptoristů v Obořišti od roku 1934 do dubna 1950. Zde byl pověřen přednáškami z filozofie a fundamentální teologie. Od 14. dubna do 26. května 1950 byl v centralizačním táboře pro řeholníky. Od 1. června do 31. srpna 1950 byl v pastoraci.
Dne 2. října 1950 byl jmenován na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze státním docentem filosofie, s účinností od 1. září 1950. Na této fakultě také získal doktorát teologie po předložení disertační práce na téma Způsob podstatné přítomnosti Krista v Eucharistii, a 30. června 1953 byl promován. 23. listopadu 1953 byl na téže fakultě jmenován profesorem filosofie a dogmatiky, s účinností od 1. ledna 1954. Dne 1. listopadu 1954 byl jmenován proděkanem pro roky 1954–1956. Od 1. září 1955 byl pověřen zastupováním rektora kněžského semináře v Litoměřicích.
Profesorem morální teologie na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích byl jmenován 4. října 1955, s účinností od 1. října 1955. 12. října 1956 byl jmenován proděkanem pro roky 1956–1958 a posléze 6. září 1960 byl jmenován proděkanem pro roky 1960–1962.
Pokud se týká vlastních vyučovacích předmětů, v letech 1950–1955 přednášel filozofii, v letech 1953–1957 dogmatickou teologii a v letech 1955–1962 morální teologii. Jeho akademické působení na CMBF bylo ukončeno 30. dubna 1962, kdy odešel do pastorace. V duchovní správě pak působil od 1. května 1962 do 28. února 1969. Poté byl znovu povolán na CMBF a pověřen externím vyučováním filozofie, s účinností od 1. září 1968. Dne 28. března 1969 byl jmenován profesorem křesťanské filozofie, s účinností od 1. března 1969. Dne 28. srpna 1972 byl jmenován proděkanem pro roky 1972–1974. Vedoucím katedry speciální dogmatiky a mravovědy byl jmenován 9. ledna 1973, s účinností od 1. ledna 1973. V tomto období přednášel v letech 1968–1970 filozofii a v letech 1970–1974 morální teologii. Jeho působení na CMBF bylo ukončeno 31. prosince 1974, kdy odešel do důchodu. Zemřel 11. února 1992 na Svaté Hoře u Příbrami.
Bibliografie
- Kriteriologie, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1954. 124 s.
- Logica, Praha: Ústřední církevní nakladatelství 1954. 129 s.
- Kosmologie, díl 1, [s.l.] [s.n. [195?]. 79, lxii s.
- Kosmologie, díl 2, [s.l.] [s.n. [195?]. 171 s.
- Ontologie, [s.l.] [s.n. [195?]. 76 s.
- De Deo Creatore, Praha: Ústřední církevní nakladatelství [195?]. 68 s.
- De Gratia, Praha: Ústřední církevní nakladatelství [195?]. 75 s.
- De lapsu hominis, Praha: Ústřední církevní nakladatelství [195?]. 29 s.
- De Verbo Incarnato, Praha: Ústřední církevní nakladatelství [195?]. 133 s.
- Theologia moralis, Tomus 1, [s.l.] [s.n. [195?]. 164 s.
- Theologia moralis, Tomus 2, [s.l.] [s.n. [195?]. 190 s.
- Theologia moralis, Tomus 3, [s.l.] [s.n. [195?]. 259 s.
- Všeobecná etika, [s.l.] [s.n. [s.d.]. 73 s.
- Křesťanská mravouka, [s.l.] [s.n.] 1971. 240 s.
Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
Literatura
- NOVOTNÝ Vojtěch, Katolická teologická fakulta 1939–1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, Praha: Karolinum, 2007.
- LITERÁK Petr, Za profesorem Panuškou, in Katolický týdeník 3 (1993), s. 4.
- HANUŠ Jiří, Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů, Brno 2005, s. 114.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Panuška na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Panuška
- František Panuška na stránkách Centra české teologie KTF UK Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |