Arkadij Babčenko
| Arkadij Babčenko | |
|---|---|
 Babčenko v Cchinvali v Jižní Osetii, 2008 | |
| Narození | 18. března 1977 (47 let) Moskva |
| Bydliště | Evropská unie |
| Alma mater | Moderní humanitární akademie (do 1999) |
| Povolání | novinář, spisovatel a válečný zpravodaj |
| Zaměstnavatelé | Moskovskij komsomolec Postskriptum Armeyskiy magazin Novaja gazeta |
| Ocenění | Debut (2001) Tucholsky-Preis (2015) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arkadij Babčenko (* 18. březen 1977, Moskva) je ruský opoziční novinář, spisovatel a kritik prezidenta Vladimira Putina.
Životopis
Babčenko bojoval v ruské armádě v obou válkách v Čečensku. Od roku 2000 byl novinářem opozičního listu Novaja gazeta. Byl válečným zpravodajem v srpnu 2008 v Jižní Osetii. V roce 2012 byl ruským režimem stíhán kvůli organizování nepovolených demonstrací.[1] V roce 2016 vzbudil vlnu pobouření svým výrokem, že si příslušníci ruského armádního sboru Alexandrovců, kteří zahynuli v troskách letadla při neštěstí, nezaslouží žádné slitování.[1] Prohlásil rovněž, že by se rád projel na tanku NATO po Moskvě, což mu vyneslo odmítavé stanovisko mnoha Rusů.[2]
V roce 2017 emigroval s celou rodinou, zprvu do Česka. Poté pobýval nějakou dobu v Izraeli. Následně odešel na Ukrajinu a usadil se v Kyjevě v Dniprovské čtvrti.
Předstíraná smrt
29. května 2018 média informovala o jeho zastřelení před jeho bytem v Kyjevě.[3][1] Policie smrt ruského novináře potvrdila s tím, že útok oznámila Babčenkova manželka, která svého muže měla najít v tratolišti krve.[1]
Příští den ukrajinská tajná služba na tiskové konferenci za účasti Babčenka oznámila, že smrt novináře pouze předstírala, a to proto, aby mohla dopadnout objednavatele vraždy. Toho údajně zadržela při předání peněz za nájemnou vraždu.[4][5]
Dne 31. května 2018 sdělil Babčenko novinářům podrobnosti o přípravách svého domnělého zabití. Ty trvaly jeden měsíc. Fingovaná vražda se stala pak u dveří jeho bytu. On sám se naučil, jak má jako mrtvý ležet pro fotografii, aby situace vypadala autenticky. Byl potřísněn prasečí krví a na tričku byly tři nakreslené střelné rány. Našla jej pak jeho žena Olga Babčenková, která zavolala sanitku. V ní novinář poté „zemřel“. Musel pak hrát mrtvého tak dlouho, než se dostal do márnice.[6] Tato inscenace se odehrála 29. května 2018 zhruba v 18:00 hod., sanitka byla přivolána ve 21:00 hod. První zpráva o domnělé Babčenkově smrti se dostala do světa ve zpravodajství francouzské tiskové agentury Agence France-Presse (AFP).[7]
Babčenkova manželka ještě krátce před akcí pobývala v Rusku a vrátila se do Kyjeva až den před inscenací vraždy. Babčenko se jí následně omluvil za to „peklo, které musela prožívat“.[7]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arkadij Babčenko na Wikimedia Commons 
Osoba Arkadij Babčenko ve Wikicitátech
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arkady Babchenko na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d V Kyjevě zastřelili ruského opozičního novináře, loni se skrýval i v Praze [online]. iDNES.cz, 29.5.2018 [cit. 2018-05-30]. Dostupné online.
- ↑ HOLM, Kerstin: Arkadi Babtschenko: Ich werde mit einem Nato-Panzer durch Moskau fahren (Arkadij Babčenko: Projedu s tankem NATO přes Moskvu). Frankfurter Allgemeine Zeitung, [1], 31. května 2018 (německy).
- ↑ V Kyjevě zastřelili známého novináře Babčenka. Čelil výhrůžkám, v Česku nedostal povolení k pobytu [online]. aktualne.cz [cit. 2018-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Šokující zpráva z Kyjeva. Babčenko nebyl zavražděn, vystoupil na tiskové konferenci [online]. echo24.cz, 30.5.2018 [cit. 2018-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Ruský novinář Babčenko žije, jeho vražda byla zinscenovaná [online]. ct24.cz, 30.5.2018 [cit. 2018-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Babtschenko schildert Ablauf: „Bedeckt mit Schweineblut.“ (Babčenko vylíčil průběh: „Pokryt prasečí krví.“ Frankfurter Allgemeine Zeitung, [2], aktualizováno 1. června 2018 (německy).
- ↑ a b Ce que l’on sait de la mise en scène de la mort d’Arkadi Babtchenko (Co se ví o inscenaci smrti Arkadije Babčenka). Le Monde, [3], 31. května 2018 (francouzsky).
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
