Antonín Arnošt ze Schaffgotsche

Jeho biskupská Milost Antonín Arnošt Schaffgotsche
6. biskup brněnský
portrét
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	brněnská
Předchůdce	František Antonín Gindl
Nástupce	Karel Nöttig
Znak
Svěcení
Jáhenské svěcení	2. září 1827
Kněžské svěcení	8. září 1827 světitel Václav Urban Stuffler
Biskupské svěcení	20. října 1839 světitel Maxmilián Josef Sommerau-Beckh
Osobní údaje
Datum narození	16. února 1804
Místo narození	Brno Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí	31. března 1870 (ve věku 66 let)
Místo úmrtí	Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vyznání	římskokatolické
Rodiče	Jan Arnošt ze Schaffgotsche
Příbuzní	Jan Josef Schaffgotsche (bratr) Jan Prokop ze Schaffgotsche (strýc)
Povolání	římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mons. ThDr. Antonín Arnošt hrabě ze Schaffgotsche (německy Anton Ernst Graf von Schaffgotsch(e), 17. února 1804 Brno^[1] – 31. března 1870 Brno^[2]) byl moravský šlechtic a římskokatolický duchovní. Po 28 let působil jako brněnský sídelní biskup, což bylo nejdéle v historii diecéze až do roku 2018, kdy jej překonal Vojtěch Cikrle.

Stručný životopis

Šestý brněnský biskup se narodil v Brně^[1] a pokřtěn byl jako Jan Nepomucký Antonín Arnošt Filip Josef František de Paula Juda Tadeáš Ondřej Avellino hrabě ze Schaffgotsche v tamním kostele sv. Jakuba. Pocházeůl z významného rodu Schaffgotschů. Jeho rodiči byli hrabě Jan Arnošt ze Schaffgotsche (1742–1825),^[3] matka Johana Nepomucena roz. hraběnka z Blümegenu (1765–1811; neteř biskupa Heřmana Hanibala u Blümegenu).^[4] Jeho bratrem byl šlechtic a politik Jan Josef ze Schaffgotsche^[5] a jeho strýcem byl první českobudějovický biskup Jan Prokop ze Schaffgotsche.^[6]

Na kněze byl vysvěcen v roce 1827, konsekrován na biskupa 21. října 1839 a pak působil jako světící biskup olomoucký až do roku 1842, kdy se stal sídelním biskupem brněnským. Roku 1852 založil chlapecký seminář, uvedl do diecéze řeholní rodiny vincentek a boromejek. Zlepšil ekonomickou situaci biskupství, když získal statek Chrlice. Roku 1863 odstoupil 11 farností vyškovského děkanátu olomoucké arcidiecézi výměnou za stejný počet farností děkanátu Boskovice. Tato výměna byla schválena již předtím papežskou bulou ze dne 28. března 1859.

Během svého episkopátu čelil mnoha výzvám, revoluci v roce 1848, zavádění češtiny do liturgie a rozpory mezi německým a českým kněžstvem, jednání o konkordátu v roce 1855 a upevnění pozice katolické církve. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků.^[7] Zemřel náhle dne 31. března 1870.^[8]

Jako biskup brněnský neužíval znak se symbolem diecéze, ale pouze čtvrcený rodový erb s gryfem a polcením. Takto je znak vyobrazen i na jeho náhrobku, který byl v roce 1908 přenesen z brněnského hřbitova na Petrov. Jako jediný brněnský biskup má na náhrobku zobrazen znak. Byl držitelem řádů Železné koruny I. třídy a komandéského kříže Leopoldova, které jsou umístěny také na jeho biskupském znaku.^[9]

Odkazy

Reference

Literatura

• Katalog brněnské diecéze. Neproměnná část, Brno 2007, ISBN 978-80-254-0298-6. s. 20.
• CINEK, František. K národnímu probuzení moravského dorostu kněžského 1778–1870, Olomouc, Družina literární a umělecká v Olomouci 1934, s. 195.
• MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 601–602. 
• BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha: Logik, 2000. 411 s. ISBN 80-902811-0-9. S. 291–293. 
• Biskupství brněnské. Druhé, přepracované a doplněné vydání. vyd. Brno: Biskupství brněnské, 2016. 173 s. ISBN 978-80-270-1058-5. S. 33–37, 72. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Arnošt ze Schaffgotsche na Wikimedia Commons
• Životopis na stránkách biskupství brněnského
• Antonín Arnošt ze Schaffgotsche v Encyklopedii dějin města Brna
• Bishop Antonín Arnošt Schaaffgotsche na The Hierarchy of the Catholic Church (anglicky)

Předchůdce: František Antonín Gindl

6. biskup brněnský 1842–1870

Nástupce: Karel Nöttig

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí biskupové (1063–1776)	1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777)	1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777)	1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779)	1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál

Seznam brněnských biskupů
Do r. 1777 území brněnské diecéze patřilo pod olomouckou arcidiecézi
Brněnští diecézní biskupové	1. 1777–1786 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1787–1799 Jan Křtitel Lachenbauer • 3. 1800–1816 Vincenc Josef Schrattenbach • 4. 1817–1831 Václav Urban Stuffler • 5. 1832–1841 František Antonín Gindl • 6. 1841–1870 Antonín Arnošt Schaffgotsche • 7. 1870–1882 Karel Nöttig • 8. 1882–1904 František Saleský Bauer • 9. 1904–1916 Pavel Huyn • 10. 1916–1926 Norbert Jan Nepomucký Klein • 11. 1931–1941 Josef Kupka • 12. 1946–1972 Karel Skoupý • 13. 1990–2022 Vojtěch Cikrle • 14. od r. 2022 Pavel Konzbul
Brněnští světící biskupové	1. 1924–1931 Josef Kupka • 2. 1999–2013 Petr Esterka • 3. 2016–2022 Pavel Konzbul
Pozn. kurz. = pomocný biskup