Črnomelj

Črnomelj
Pohled na město
znak
Poloha
Souřadnice	45°34′26″ s. š., 15°11′39″ v. d.
Nadmořská výška	174 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Slovinsko Slovinsko
Region	Jihovýchodní slovinský region
Občina	Črnomelj
Črnomelj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	12,9 km²
Počet obyvatel	5 496 (2020)
Hustota zalidnění	426 obyv./km²
Správa
Status	Město
Oficiální web	www.crnomelj.si
PSČ	8340
Označení vozidel	NM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Črnomelj (německy Tschernembl) je označení nejen pro město, ale také pro územně-správní jednotku (občinu) na jihovýchodě Slovinska v Jihovýchodním slovinském regionu. Jde o největší město v regionu Bela Krajina, žije zde asi 5500 obyvatel.

Název

Črnomelj byl v písemných pramenech poprvé doložen v roce 1228 jako Schirnomel. Název je odvozen od *Čьrnomľь , podle hypokorismu *Čьrnomъ , tedy původně 'Črnomova osada'.  V moderní němčině byl název Tschernembl.^[1]

Do roku 1918 používala rakousko-uherská pošta dvojjazyčné názvy Tschernembl – Černomelj. Samotný německý název používala pošta jen před rokem 1867.^[2]

Geografie

Průměrná nadmořská výška v okolí je 174,3 m. Město je dopravním centrem části tzv. Bílé krajiny mezi městy Metlikou a též sídly Adlešiči, Semičem, Vinicí a Stari trg ob Kolpa. Črnomelj není jen dopravním centrem, ale také kulturním, pracovním, zásobovacím a administrativním centrem velké části této oblasti.

Staré centrum města je jedním z těch, které se vyznačuje strategickou polohou na bezpečném molu v ohybu řeky Lahinji. Centrum je také vysoko nad soutokem hluboce zaříznutých řek, respektive Lahinji a jejího přítoku zvaného Dblicica. Centrum města je zároveň obklopeno městskými hradbami.

Historie a současnost

Oblast byla osídlena v předřímské i římské době.^[3][4] První písemná zmínka pochází z roku 1228, městská práva získal počátkem patnáctého století. Od roku 1277 drželi město hrabata z Gorice, později Habsburkové. Črnomelj i Metlika jsou poprvé zmíněny jako města v habsburské listině z roku 1407, ale Črnomelj je v pramenech zmiňován pouze jako náměstí na více než 150 let. V době turecké hrozby měl Črnomelj vedlejší roli jako centrum pro zásobování vnitrozemí Vojenské hranice.^[3]

Již v roce 1569 fungovala ve městě protestantská škola pod vedením učitelů Bartolomea Movrina (1569-1575-1586), Ivana Tajnera (1575) a Mihaela Šifroviče (1586-1598). Začátkem 90. let 16. století evangelíci zcela převzali orgány městské samosprávy a roku 1593 navrhli za městského soudce (starostu) protestanta Mihaela Živkoviče, kterého však zemský kníže odmítl. Když v roce 1598 začala protireformace, byli protestanti vyhnáni, nebo konvertovali ke katolicismu a činnost protestantů definitivně vyhasla v roce 1614. Do roku 1565 zde žili příslušníci rodu pánů z Črnomalje (známých jako von Tschernembl). V roce 1868 zde vznikla slovinská čítárna, v roce 1874 se zformoval hasičský sbor, od roku 1914 je Črnomelj napojen na železnici.

13. dubna 1941 bylo město obsazeno Itálií.^[5] Po italské kapitulaci byl 9. září 1943 Črnomelj osvobozen partyzány. Ve dnech 19. až 20. února 1944 se ve městě konalo první zasedání Slovinské národněosvobozenecké rady (SNOS). V Črnomelju byly nejen redakce slovinských periodik, radiostanice Osvobozenecké fronty, ale také Slovinské národní divadlo a civilní nemocnice.^[3] Na konci druhé světové války měla být ve městě také ustanovena první slovinská republiková vláda, nakonec se tento akt uskutečnil v Ajdovščině.^[6]

Socioekonomické faktory

Doprava

Železniční spojení do Črnomlje bylo vybudováno v roce 1914 a mělo za následek začátek nového rozvoje města a vůbec celého okolí. Další plány na stavbu železničního spojení Črnomelj - Vinica - Ogulin se však neuskutečnily. Na počátku 20. století vznikly první průmyslové podniky, což mělo pozitivní vliv na demografické trendy a nárůst počtu obyvatel, stejně jako na rozvoj dopravy. Navzdory tomu Bela Krajina as ní i Črnomelj vždy trpěly značným úbytkem populace, což bylo nejvíce prohloubeno při výskytu peronospory a mšice révové v 80. letech 19. století, které významně poznamenaly místní zemědělství.

Ekonomika

Kromě zemědělství je v oblasti zastoupen i průmysl (kovoobrábění, dřevozpracující, textilní). Kvůli příznivým cenám pozemků a levné pracovní síle se výroba z jiných zemí či odvětví přesouvá i do míst zkrachovalých firem nebo do nejbližšího okolí, zejména do řemeslné zóny v místě bývalého dolu Kanižarica.^[7]

Památky

• Zámek Črnomelj, dnešní sídlo městské správy
• Stonický hrad
• Pevnost Črnomelj
• Kostely sv. Petra, sv. Ducha a sv. Boštjany
• Národní čítárna

Galerie

• 
  Kostel sv. Petra z ul. Staneta Rozmana
• 
  Kostel sv. Ducha
• 
  Soutok řeky Lahinje a Dobličice
• 
  Jádro starého města
• 
  Deskova Vas - vesnice v typické krajině jižního Slovinska

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Črnomelj na slovinské Wikipedii.

Související články

• Osvobodilna fronta
• Dějiny Slovinska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Črnomelj na Wikimedia Commons
• (slovinsky) Črnomelj

Města ve Slovinsku
Ajdovščina • Bled • Bovec • Brežice • Celje • Cerknica • Črnomelj • Domžale • Dravograd • Gornja Radgona • Grosuplje • Hrastnik • Idrija • Ilirska Bistrica • Izola • Jesenice • Kamnik • Kočevje • Koper • Kostanjevica na Krki • Kranj • Krško • Laško • Lenart • Lendava • Litija • Lublaň (Ljubljana) • Ljutomer • Logatec • Maribor • Medvode • Mengeš • Metlika • Mežica • Murska Sobota • Nova Gorica • Novo mesto • Ormož • Piran • Postojna • Prevalje • Ptuj • Radeče • Radovljica • Ravne na Koroškem • Ribnica • Rogaška Slatina • Ruše • Sevnica • Sežana • Slovenj Gradec • Slovenska Bistrica • Slovenske Konjice • Šempeter pri Gorici • Šentjur • Škofja Loka • Šoštanj • Tolmin • Trbovlje • Trebnje • Tržič • Velenje • Višnja Gora • Vrhnika • Zagorje ob Savi • Zreče • Žalec • Železniki • Žiri